Městská knihovna Blansko vás vítá - Aktuality...

V pátek 20. srpna 2010 v 18 hodin bude ve výstavní síni Městské knihovny Blansko zahájena nová sezóna výstavou s netradičním názvem V!děno (p)sklem. Zajímavým souborem fotografií se představí mladá blanenská autorka Dominika Sirná. V průběhu příprav pozitivně reagovala na výzvu organizátorů, aby o sobě a svém vztahu k fotografování uvedla to, co považuje za důležité:

„Vždycky jsem byla tak trochu jiná. Možná i díky tomu se u mě projevily umělecké sklony. Ráda chodím do galerií, kde do sebe nasávám vzduch prosycený zvláštní magickou vůní, kreslím a píšu, nebo se jen kochám pohledem na okolní architekturu či přírodu. Abych si tyto výjevy mohla uchovat v paměti co nejdéle, začala jsem fotit. Svůj první fotoaparát jsem dostala k osmnáctinám. Od té doby mi moje digitální zrcadlovka Sony Alfa 300 dělá společníka na cestách i necestách. Fotím tedy dva roky. Za tu dobu jsem se leccos o focení naučila, avšak k dokonalosti mám ještě hodně daleko. Svoje nadšení pro umění jsem přenesla i do svého vzdělávání. Po dokončení blanenského gymnázia jsem v roce 2009 nastoupila na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde studuji obor Sdružená uměnovědná studia. Zde je středem pozornosti kultura a já se tak ještě více seznamuji s divadlem, filmem, hudbou, uměním apod. Právě film je pro mě srdcovou záležitostí. Rozpohybované obrázky zde získávají sílu slova a mají moc něco změnit. Focení se stalo mojí vášní i zábavou. Umožňuje mi vyjádřit se, zachytit pro mne zvláštní okamžik nebo se jen zbavit nudy. Fotím všechno a všude. V podstatě se stále ještě hledám, proto se mezi mými výtvory nacházejí jak fotky zaměřené pouze na barvy a tvary, tak dokumentární. Dalším oblíbeným tématem jsou pro mě lidé a jejich styl. Doufám, že skrz sklo mého objektivu jednou odhalím jiný úhel pohledu na všední věci kolem nás.“ Výstava potrvá do 10. září 2010, ke zhlédnutí bude v půjčovní době knihovny.

Mgr. Pavel Přikryl

Z malých okamžiků se skládá život.

Ze střípků se slepí střep.

Z amatéra se stává profesionál.

Z profesionála mistr svého oboru…

Otevíráme dveře dokořán všem, jimž nechybí odvaha, nápad a nebojí se představit svá „díla“ veřejnosti. Výstavní koncepce, kterou nyní připravujeme pro rok 2011, je založena na třech základních pilířích: především chceme principiálně představovat mladé a začínající umělce. Za druhé bychom každý rok chtěli přinést do výstavní síně knihovny jednu až dvě výstavy špičkových výtvarníků regionu. A konečně za třetí bychom rádi prezentovali ob jeden rok blanenské výtvarníky na „Salonu blanenských fotografů“ a „Salonu blanenských výtvarníků“. Naše výstavní činnost to však nejsou jen výstavy v základním smyslu tohoto slova. Setkávají se na nich amatéři i profesionálové, mají možnost navázat přátelství, sledovat vývoj v umění a prohlubovat své schopnosti pozorováním děl ostatních.

A my máme to potěšení a vzrušení, představit práci někoho, kdo možná za dvacet nebo třicet let nebude vystavovat v blanenské knihovně, ale třeba v Národní galerii a ceny jeho prací na aukcích výtvarného umění budou dosahovat překvapivých výšek.

Máte-li zájem začít právě u nás, kontaktujte Městskou knihovnu Blansko, Rožmitálova 2302/4, Mgr. Pavla Přikryla, ředitele Městské knihovny Blansko, resp. Pavla Svobodu, zástupce ředitele Městské knihovny Blansko.

Pavel Svoboda

Další z cyklu vlastivědného putování po nejbližším okolí se uskuteční v sobotu 2.října 2010. Odjezd autobusu bude v 9 hodin od hotelu Dukla Blansko, předpokládaný návrat v 17 hodin. Navštívíme (a také ochutnáme produkty) tyto provozovny:

Včela pro Moravský kras o.s. ve Vilémovicích

Kozí farma v Šošůvce

Ovčí farma Hluboké Dvory (oběd,ovčí speciality)

Pivovar Černá Hora

Cena zájezdu 150.- Kč. Bližší informace a přihlášky přijímá: Pavel Svoboda, tel. 516 410 101, studovna a čítárna knihovny.

Pavel Svoboda

Naším městem chodí trochu zvláštní, mladý, netradičně oblečený pár. Má rozevláté vlasy, zasněný pohled a příjemný úsměv. Nedávno jsem je potkal, přibyl kočárek s malým človíčkem Oliverem. Blahopřeji.

Jste zvědavi, o kom že to píši? O Lucii „Rusalce“ a Ondřeji Netíkovi. Autorovi knih a malířce – ilustrátorce.

Ondřeje čeští čtenáři již znají: jeho trilogie Sanatorium podvržených (Zelený skřítek a děvčátko jménem Diana; Meluzína, dívka jménem Ema a Tanečnice, věc název Sined) vzbudila zájem u řady čtenářů. Jeho poslední kniha nese název „Kejklíři léta“. Je o lásce a fantazii. Balancuje na pomezí různých žánrů, vydala se cestou do zvláštního světa symboliky, snových představ a dětsky nedětské fantazie. Hlavní postavy jsou v opravdovém světě jenom malí caparti, ale ten zde nehledejte. Vše, co se v knize děje, je podřízeno snění a fantazii. Konečně autor sám sebe označuje za filozofa a mága, optimistu a snílka, komedianta a vypravěče. Rád si pohrává se slovíčky a už samotný obsah knihy je napsán veršem Zamilovaný (str.16) Hledá (str.24)Křištálovou (str.35)Růži(str­.43)…

Ilustrace k této knize i k těm ostatním tvoří jeho manželka Lucie „Rusalka“ Netíková. Měl jsem tu čest její dílo již jednou blanenské veřejnosti představit v Galerii Ve Věži souborem ilustrací „Andělé“.

Mystické, snové a velkoplošné zpracování uchvátilo příznivce umění svou jednoduchostí, propracovaností i naivitou. V knize „Kejklíři léta“ musím opět ilustrace pochválit. Jsou nádherné a skvěle se hodí do nálady knížky. Je vidět, že Ondřej Netík si ohromně v tomto s manželkou rozumí.

Knihy a ilustrace Netíkových připomínají pohádky. Evokují představu předčítání před usnutím. Přesto bych je neoznačoval jako čtení pro děti. Ty se nepotřebují učit snít, to stále umí. Přečíst knihy, zamyslet se nad ilustracemi by si tedy měl ten, kdo touží po něčem jiném, něčem, co by připomnělo, jaké to bylo kdysi dávno, kdy se les za domem proměnil v džungli, zarostlá branka vedla do kouzelné země a v mechu bydlela rodinka skřítků a jiných pidimužíků.

S autorem a ilustrátorkou se můžete setkat v pátek 17. září 2010 v 18 hodin na výstavě s názvem „KNIHY A OBRAZY“ v blanenské knihovně. Jste srdečně zváni.

Pavel Svoboda

Mám rád knihy, které jsou napsány krásnou češtinou, jsou upřímné, obohatí můj rozhled, dodají optimismus a náboj pro další práci, náměty a elán.

Kniha Jaroslava Nováka Večerníčka a Tomiho Okamury „Tomio Okamura Český sen“ moje očekávání stoprocentně splnila.

Nebudu vymýšlet vymyšlené a použiji k hodnocení knihy úvodní slovo autora Jaroslava Nováka Večerníčka: „Nejméně poslední tři roky se na stránkách novin a na obrazovkách televizí objevuje Tomio Okamura. Pro většinu obecenstva je to Japonec, co zastupuje ty “cestovky". Tak nějak přirozeně se objevil na scéně – tu sedí ve vile reality show VyVolení, tu diskutuje s předsedou vlády a jindy komentuje události v ekonomice. Málokdo si klade otázku, kde se tu ten kluk vzal a co ho dostalo před hledáčky televizí. Odpovědí by měla být tahle kniha. Jejím cílem není zvýšit popularitu Tomia – knihy bohužel už obrazová média nepřekonají. Tuším, že na knize nezbohatne ani vydavatel. Ale stojí za to si říct, proč a jak se tu ten Tomio objevil. Jeho příběh vypráví nejen o něm – ale velmi příhodně ilustruje i naši zemi. To, co je na něm úžasné – tedy to, že přistěhovalec z Asie, kterému ani v dětství osud vůbec nepřál, tu může opravdu začít od nuly a pílí a poctivostí se dopracovat k úspěchu. Ukazuje na stranu druhou také provinční malost nebo veřejností tolerované zločinné chování lidí – často zodpovědných za chod celé země. Tomio není nijak výjimečný tím, že by se potkával s lumpy častěji než kdokoli z nás – ani tím, že občas se mu nad hloupostí či zlem podařilo vyhrát.

Důležitá je jeho cesta k úspěchu, a to v kterékoli oblasti – Tomio není nijak geniálně talentovaný, není ani nadprůměrně vzdělaný a neměl žádné konexe. Jeho talentem je extrémní vytrvalost, pracovitost a poctivost. To jsou dary, které by při troše dobré vůle mohl v sobě objevit každý z nás. Tomio ukazuje, že pokud tyhle vlastnosti v sobě najdete a vzbudíte, téměř nic není nemožné".

Pozoruhodný je také sám autor knihy a kamarád Tomia – Jaroslav Novák Večerníček. Tomio ho poznal při tiskové konferenci ve staropražské restauraci U Vejvodů jako novináře. Postupně v něm objevil velkého srdcaře, neúnavného bojovníka za ideály a upřímného kamaráda, který se mu nebojí říct i velmi nepříjemné věci přímo do očí. To je pro něho velmi důležité, aby měl sebereflexi. Kdykoliv vezme v potaz co říká, tak se prakticky nikdy nezmýlil. Jaroslav Novák Večerníček je geniální v odhadu chování lidí a nastavení různých situací tak, aby vše klapalo. Spolu vydávají časopis Pivní magazín. Jeho další celoživotní specializací je život a dílo Jaroslava Haška. Podle svých dvou románů " Na útěku" a „Na druhý břeh“, napsal scénář k celovečernímu filmu Cesta do Nazareth s legendární skotskou skupinou Nazareth.

Celou knihu provází japonská přísloví:

Přímý člověk je jako přímý bambus – také se s ním zřídkakdy setkáme.

Šónen ajyasuku gaku narigataši – Mladý člověk se rychle učí.

Vybírej si takové povolání, které vyhovuje tvé duši. S celou duší zmůžeš všechno.

Icu made mo aru to omouna oja to kane – Nemysli si, že budeš mít donekonečna rodiče a peníze.

Ve dvou se jde i do pekla veseleji.

Pavel Svoboda